Už po staletí stavitelé a architekti využívají mnoho vlastností přírodního kamene k dekoraci interiérů a exteriérů budov. Tento přírodní stavební materiál symbolizuje individualitu, protože v závislosti na jeho kvalitě a vzhledu lze navrhnout jedinečné povrchy. Kromě toho je stavba z přírodního kamene obzvláště udržitelná. Surovina má široké využití při památkové péči a rekonstrukcích a také v projektech moderní architektury.
Všestranné vlastnosti přírodního kamene
Mezi nejznámější přírodní kameny pro stavebnictví patří žula, mramor, pískovec, porfyr, čedič, jílová břidlice a vápenec. Tyto materiály se velmi liší svými technickými vlastnostmi, jako je schopnost absorpce vody, pevnost pod tlakem, tepelná akumulační schopnost nebo mrazuvzdornost. Vzhled kamene neprozrazuje nic o jeho kvalitě: cenově dostupná a vysoce kvalitní varianta má stejný vzhled, ale zcela odlišné vlastnosti. Do exteriéru jsou vhodnější tvrdé horniny jako žula nebo čedič, do interiérů zase měkčí materiály jako porfyr nebo mramor.
Předtím, než se přírodní kámen dostane na trh, musí projít testy vhodnosti, které vycházejí z evropských norem. Až na pár výjimek, například roponosné břidlice, patří všechny přírodní kameny do třídy nehořlavých materiálů podle normy DIN 4102. Jaký kámen je vhodný pro jakou oblast použití závisí na jeho složení a nutných požadavcích na životní prostředí jako jsou zatížení a povětrnostní podmínky.
Kameníci mohou používat různé techniky k opracování povrchu přírodního kamene mnoha způsoby. V závislosti na tom, zda se materiál frézuje, řeže, zahrocuje, protahuje, brousí nebo leští, vzniká nový vzhled a estetika. Nepravidelnosti, barevné odlišnosti a inkluze dalších minerálů vytvářejí pokaždé jedinečný kus kamene, který architekti mohou kombinovat s nespočtem dalších stavebních materiálů jako je ocel, beton nebo sklo.
Možné aplikace přírodního kamene v architektuře
Přírodní kámen se používá v průmyslu, v zahradním a krajinářském designu i při obkladech a úpravách soukromých a komerčních nemovitostí. Hliněná břidlice slouží například jako odolný, stabilní střešní kámen na historických i moderních budovách. Žula, vápenec a čedič zdobí elegantní venkovní fasády muzeí, obchodních center nebo bytových jednotek. Štěrk nebo písek zdobí cesty zahradou nebo parkem. Vysoce kvalitní obklady schodů a podlahy jsou vyrobeny z mramoru nebo pískovce. Různé skály a kameny se také používají v následujících oblastech:
- Zdivo
- Stavební kámen pro okenní a dveřní rámy
- Terasy a dlažební desky
- Vnitřní obklady stěn: Desky nebo dlaždice
- Kuchyňské pracovní desky
- Umyvadla
- Krby
Působivé stavby z dřívějších dob jsou důkazem odolnosti tohoto materiálu: hrady, zámky, kostely a další impozantní stavby byly a jsou z přírodního kamene. Také v moderní architektuře existuje řada vynikajících projektů, které využívají přírodní kámen jako stavební materiál. Některé z nich byly následně nominovány nebo oceněny německými a mezinárodními cenami:
- Museo Jumex v Mexico City: solitérní budova s fasádou z místně vytěženého travertinu
- Giant’s Causeway Center v Antrim, Severní Irsko: volně stojící komplex budov z tmavých čedičových sloupů
- Taunusturm, Frankfurt nad Mohanem: mrakodrap s vnějším obkladem z tureckého vápence Limara a flossenbürgské žuly.
Přírodní kámen: udržitelný produkt
V posledních letech prožívá tento stavební materiál renesanci, a to nejen pro své ekologické vlastnosti. Těžba vyžaduje jen malé energetické náklady. Kámen vydrží – například v podobě břidlicové krytiny – přes 90 let. Lze jej snadno zlikvidovat a recyklovat, protože přírodní kámen neobsahuje žádné velké škodliviny. Klasifikaci jako udržitelný materiál potvrzuje i aktuální studie Německé asociace přírodního kamene, zejména pokud se těžba provádí v místních lomech. Zvláštností přírodního kamene je jeho všestrannost, díky které je každý povrch, ať už je to fasáda, střecha nebo podlaha, jedinečný a nabízí architektům a stavitelům nespočet designových možností.
