Téma udržitelnosti v současnosti ovlivňuje mnoho oblastí našich životů a vede ke změně myšlení i v oblasti architektury. Budovy by měly být nejen energeticky úspornější, ale také by měly být vyrobeny z materiálů šetrných k životnímu prostředí, například ze dřeva, bambusu, přírodního kamene nebo konopí. Udržitelné stavebnictví znamená také vytváření obytných prostor, které jsou těsně spjaty s přírodou, jako například domy na stromech. Půda se znovu prosadila jako stavební materiál v podobě hliněných a mohylových domů. V tomto článku se dozvíte, co se za těmito stavbami skrývá a jaké jsou jejich vlastnosti.
© Roland zh - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10031936; Zemní dům v Dietikonu (Švýcarsko)
Bydlení v souladu s přírodou
Zemní domy zdaleka nejsou novým vynálezem. Domorodí Američané v Severní Americe každoročně na podzim vykopávali svá obydlí do země. Otvor zakryli kmeny stromů, trávou a zeminou. Tento otvor ve střeše zajišťoval potřebné osvětlení a větrání. Mohylové domy se však od tohoto typu staveb liší. Jedná se o domy, které jsou postaveny nad zemí a poté jsou překryty zeminou. S touto myšlenkou původně přišli Vikingové.
Moderní podobu hliněných domů vyvinul mimo jiné známý švýcarský architekt Peter Vetsch. Svůj první dům z hlíny postavil již v roce 1974. Jeho obytné budovy ve tvaru kopule se skládají z následujících prvků:
- jemná rozpínavá kovová síť, která je přivařena k nosným výztužím,
- vrstva stříkaného betonu,
- 20 centimetrů silná izolace z tuhé polyuretanové pěny,
- rohož z netkaného materiálu a
- vrstva zeminy o tloušťce 50 centimetrů a třech metrech.
Velká okenní čela zajišťují dostatek světla uvnitř. Budova je tak součástí krajiny a zároveň splňuje podmínky pro bezpečné a pohodlné bydlení.
Výhody hliněných domů
Hliněné domy jsou považovány za mimořádně ekologické a energeticky úsporné. Přírodní vrstva půdy chrání budovu před chladem a dalšími nežádoucími vlivy prostředí, a to i před silnými bouřkami. V případě zemětřesení má kopulovitá konstrukce ve spojení s výztužnou sítí velké konstrukční výhody. Obyvatelé takových domů oceňují také příjemné, vyvážené klima v místnostech. Díky omítnutí vnitřních stěn hlínou má interiér ideální vlhkost kolem 50 procent. Průvan, kterému se v běžných budovách předchází pomocí mnoha technologií, není v hliněných domech problémem. Díky tomu také alergeny a další škodlivé látky ve vzduchu zůstávají venku.
V kombinaci s obnovitelnými zdroji energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo fotovoltaické prvky, lze dosáhnout až 50procentní úspory nákladů na vytápění. Zemní domy navíc pomáhají řešit problémy demografických změn – spotřeba plochy se výrazně snižuje, protože střechu lze využít například jako zahradu nebo zelenou oázu.
© Kecko, https://www.flickr.com/photos/kecko/3376694324/in/photolist-qJrqxc-89nsmZ-89nskM-89nsgR-69orzE-d9MJNR-r1JNhM; Zemní dům v Altenrheinu (Švýcarsko)
Nevýhody hliněných domů
Kromě všech těchto pozitivních vlastností mají hliněné domy také své nevýhody. V případě nedostatečného větrání stoupá vlhkost v budově, a hrozí tak nebezpečí vzniku plísní. Kromě toho se zde vyskytují tmavé prostory a tvar konstrukce může vést k tomu, že se obyvatelé cítí jako v tunelu nebo jeskyni. Architekti tomu mohou čelit integrací střešních oken, solárních trubic a dalších umělých zdrojů světla.
Pokud je hliněný dům umístěn pod zemí, v místnostech existuje riziko hromadění radonu, radioaktivního materiálu. Naopak vnější plášť zemního domu ztrácí část své životnosti, protože teplo a vlhkost rychleji unikají. Proti tomu má působit použitá izolační vrstva. Kromě toho může být náročné vybavit dům nábytkem nebo obrazy, protože jsou zde pouze klenuté stěny, pokud je architekt nenaplánoval jinak.
Podle současného stavu techniky jsou hliněné domy asi o 10 % dražší než běžné domy. Navíc se s nimi v městech a obcích při plánování výstavby jednoduše vůbec nepočítá. Ke stavbě takové budovy je proto nutné výjimečné povolení.
Zemní domy jako koncept udržitelného stavění a bydlení
Půda je přírodní surovina, která se po staletí používá jako stavební materiál. Díky moderním technologiím nejsou dnes zemní domy v oblasti designu a funkčnosti o nic horší než tradiční budovy. Navíc umožňují vysokou úroveň energetické účinnosti – mnoho hliněných domů postavených ve Švýcarsku splňuje normu Minergie. Pokud architekti a inženýři plánují takové stavby předvídavým způsobem, mohou využít mnoha výhod tohoto zajímavého konceptu výstavby a bydlení.
